Malá Fatra - červenec 2004 - den první
Protože se nikomu nechtělo (nebo nemohli), tak jsem musel odložit přechod Velké Fatry na někdy pozdějc a zorganizoval jsem přechod Kriváňské části Fatry Malé.
Jelikož to ale bylo už hodně narychlo, nakonec jsme zůstali s Ditou sami dva. No, co už.
V sobotu 3.7.2004 jsme tedy vyrazili směr Žilina. Už na benzince ve Valmezu Dita zjišťuje, že nejdelší kalhoty, co má s sebou jsou tříčtvrťáky, co má teď na sobě
- bude muset být pěkně a teplo. V Žilině zanecháváme Fábinku na hlídaném parkovisku před nádražím. Místní paní nás informovala, že 'Laco neprišel do roboty', a tak
to máme bez hlídání a zadarmo. Jako jediní turisti odjíždíme autobusem směr Strečno, ostatní davy kotlíkářů se cpou do busu na Terchovou.
Ve Strečnu jsme takticky vystoupili o zastávku dřív, abysme se trochu rozešli. Do plánu trasy jsme vložili výstup na hrad Strečno (440m.n.m.), když už tady jsme.
Po schodoch, po schodoch a skrz strašnej bufet Diablova stena dorážíme až k hradu. Chvíli se kocháme vyhlídkou na mosty a hlavně na hřeben, který půjdem nahoru.
Váh zdoláváme na kompe (přívozu) pod hradem, kde je zrovna nával, takže splýváme s davem a vezeme se tímpádem zadarmo. Za ušetřené peníze si obratem kupujeme pivo
v hostinci s krásnou terasou hned u přívozu. Odchod ze Strečna, plánovaný na 14:00, se lehce odkládá, protože k přívozu dorazila kolona veteránů. Tak fotím.
14:30 - odchod ze Strečna po červené - směr Starý Hrad. Cestou míjíme červenou asi-houbu a skupinu rakouských turistů. Dita trpí Fatrou Morganou.
Kolem třetí dobýváme Starý Hrad. Kocháme se výhledem na Domašínský meander a seznamujeme se s Renčou a Zdeňkem. Po prohlídce toho co zbylo z hradu vyrážíme do kopce,
který, jak se zdá, nikdy nekončí. Výstup po červené pokračuje po hřebínku, cesta je kamenitá a se spoustou kořenů, ale dobře ubíhá. Dolů bych tudy jít nechtěl.
Nový poznatek - Dita neumí zárověň mluvit a šlapat do kopce. To by sice nebylo na závadu, kdyby si nechtěla furt o něčem povídat. Stoupání přece jen končí,
cesta dál pokračuje až k Chatě pod Suchým (1075m.n.m.) už skoro rovně.
Je tu sice dost lidí, ale naštěstí postupně odcházejí. Je tu krásně. Po půl hodině doráží i Renča se Zdeňkem, tak s nima kecáme u vynikajících vajíček se slaninou a
u Zlatého Bažanta. Zdeněk nám ukazuje kytky - černýže, orchideje ... V dáli sledujeme bouřku, jak krásně prší. Za chvíli sledujeme jinou a zblízka, ale už zevnitř chaty.
Nepodařilo se mi sice rozpoznat, jestli místní chatár je tak opilý, nebo má vadu řeči a mluví na mne směsicí Ruštiny, Polštiny a Slovenštiny, ale nakonec jsme se
domluvili. Bydlíme, a to dokonce v protekčním dvoulůžkovém pokoji. Hlídá nás tu místní vlčák, v noci se činil, aby o něm bylo slyšet, ale Dita celé jeho představení zaspala.
Trasa: Strečno náves (360m.n.m.) - Strečno hrad (440m.n.m.) - Strečno kompa (355m.n.m.)- Starý Hrad - Chata pod Suchým (1075m.n.m.).
Nastoupali jsme přes 800m výškových, ušli jsme asi 11km.
Pokračování - den druhý ...